Bez Exotářů by to na chovatelském semináři v Kálnici asi nešlo? Šlo, ale Exotářům by to bylo líto, a tak jsme se zase vypravili za kamarády na Slovensko. Ačkoliv tato akce následovala pouze 14 dní po výletu do Walsrode a ZOO Lipsko, nedali jsme se odradit a byť v menším počtu, jsme vyrazili už v pátek. Ještě na české straně hranice jsme přenocovali v hotýlku Aréna v Brumově. To proto, že stejný cíl měli další kamarádi chovatelé a setkání s nimi bylo velice příjemné, jako ostatně vždy. Večer plný vzpomínek na společné zážitky utekl jako voda. Ráno hurá do Kálnice. Dva roky trvající pauza a po ní velký hlad po přednáškách a setkání s kamarády. Tak se stalo, že kálnický sál praskal ve švech.
A pak to přišlo, přednáška následovala přednášku, střídali se mluvčí od Zdeňka Vandělíka, přes Pavla Kováčika, Milana Hlinku, Marcela Kohouta až po Vratka Javra. Děkujeme pořadateli Lubošovi Pavlechovi za perfektní přípravu a celodenní gastronomický servis.
Den měl ještě daleko ke svému konci a protože již v průběhu přednášek jsme byli pozváni na dodatečnou oslavu krásně kulatých narozenin kamaráda a velkého chovatele Martina Pačeka, přesunuli jsme se do nedalekého Beckova. V parčíku, pod zříceninou hradu, v klidné hospůdce pokračovaly diskuse a skvělá zábava do pozdních nočních hodin. Děkujeme Martine. Bereme Tě za slovo a těšíme se na Tvůj vstup mezi Exotáře. Klubové tričko už máš objednané. Budeš náš první člen ze Slovenska.
A druhý den do Piešťan
Ráno, šupky, dupky z pelechu a hurá do Eko Parku Piešťany. Všichni víte, že patří Vratkovi Javrovi. Soukromník je vždycky rychlejší než stát. A tak Vratko vystřelil ZOO na břehu krásného rybníka s ostrůvkem uprostřed v rekordním čase. Na přednáškách Vratko říkal „ kluci, musíte jít hodně pomalu, nebo budete hned na konci“. Tak jsme si říkali, nevadí, budeme doma včas. Přijeli jsme před ZOO a spadla nám brada. Přímo u parkoviště několika patrový dětský park, u vstupu příjemné občerstvení se zahrádkou pod doškovou střechou. Krásný výhled na rybník a restauraci na protější straně. Po celé délce rybníka ZOO.
Krásné výběhy voněly novotou, vše promyšlené do posledního detailu, skvělý pohled na zvířata. Řada průchozích voliér osázených plodícími fíkovníky a řadou okrasných keřů, všude skryté závlahy. A největší bomba, všechno ptactvo krotké, jako když se na vás těší. Vejdete dovnitř a pod nohama máte křepelky a korunáče, kteří přišli ochutnat vaše sandály, na krmítkách půl metru od vás se střídá jeden pták za druhým a metr od vás v keři plné hnízdo. Stačí si koupit hrstičku zrní a vejít do další voliéry a hned se stanete středem pozornosti přítomných arů. Otevřete dlaň a už letí k vám. Totéž můžete udělat ve voliéře plné kakaduů, loriů, patagonců a pyrurů. Někteří jsou tak přítulní, že máte problém za sebe najít náhradu.
Prošli jsme na konec, sedli si na terásku nad vodu s pivkem a vtom přišel Vratko s druhou partou českých kamarádů. Bylo nám jasné, že s nejpovolanějším průvodcem se dozvíme spoustu novinek a plánů. Tak jsme se přidali a šli zpět. Vratko vždy odbočil mezi zábrany a za zdí, ohraničující momentální hranici ZOO, rozhodil rukama doširoka se slovy „ tady bude proletovačka pro dravce cca 50 m, tady bude výběh pro žirafy a tudy bude jezdit vláček ve výšce 2 m, aby návštěvníci viděli na obě strany“. Bylo nám jasné, že to co vidíme, je začátek Vratkových plánů a pro nás to znamená jediné. Vratko, brzo se vrátíme, byl to krásný den.
