Dlouhých deset let trvalo zlínské zoologické zahradě, než docílila odchovu mláděte vzácného dvojzoborožce indického přirozenou cestou pod rodiči, byť za asistence ošetřovatelů. Ne že by pár neměl oplozené snůšky už dříve, hnízdění ale často končilo nezdarem kvůli přílišné nervozitě a agresivitě samce. Po letošním úspěšném odchovu mláděte je zlínská zoo jedinou v Evropě, která disponuje párem dvojzoborožců indických schopných odchovávat mláďata. Desetiletou anabázi, která vedla až k letošnímu úspěchu, popsal na 17. setkání chovatelů Severovýchodních Čech, které jsme pořádali v sobotu 9. prosince 2023 ve Vlčí Habřině na Pardubicku, kurátor chovu ptáků v Zoo Zlín Václav Štraub.

„Chovný pár jsme získali z ptačího parku v Singapuru, do Zlína ptáci přicestovali 18. června 2010. Samec byl v té době čtyřletý a samice tříletá,“ zahájil svoji přednášku Václav Štraub s tím, že v evropských zoo je v současné době okolo 90 jedinců dvojzoborožců indických, ale dlouhodobě neodchovávají mláďata. „Dochází u nich k agresi mezi partnery, což se později projevilo i u našeho páru, i když ne tak intenzivně jako v jiných zoo. Myslím si, že základním kamenem našeho úspěchu bylo, že jsme ptáky spárovali ještě v době, kdy byli mladí,“ popsal Václav Štraub jednu z podmínek zlínského chovatelského úspěchu. Po nezbytné karanténě po příjezdu ze Singapuru došlo k prvnímu spojení obou dvojzoborožců ještě ve staré voliéře v bývalé bažantnici.

Samice ničí vejce a nekrmí mláďata. Co s tím?

„Staré voliéry měly tu výhodu, že byly hodně zarostlé a ptáci se v nich mohli schovávat. Různé druhy zoborožců i za pěkného počasí posedávaly ve vnitřní voliéře a celkově to nebylo z návštěvnického pohledu atraktivní, ale měli jsme tam řadu chovatelských úspěchů, například i s papoušky šedohlavými,“ vzpomíná Václav Štraub. Staré voliéry ale musely ustoupit modernizaci a tak se dvojzoborožci indičtí v roce 2011 přesunuli do nové voliéry nad expozicí klokanů. Tady se zoo o tři roky později dočkala první snůšky, která byla rovnou oplozená, ale nezkušená samice ji zničila. V následujícím roce 2015 snesla samice čtyři vejce, ta však byla čistá. Až v roce 2016 následovala další oplozená snůška a díky kamerovému systému v zázemí ošetřovatelé poprvé zaznamenali u dvojzoborožců páření.

Právě v roce 2016 samice poprvé vyseděla jedno mládě, ale nedařilo se jí ho dobře krmit. Ptáče chřadlo, až ve věku 10 dní uhynulo a samice ho sežrala. Situaci zachytila kontrolní kamera uvnitř hnízdního kmenu, v němž byla samice „zazděná“, jak je u zoborožců při hnízdění obvyklé. Nejprve si s mládětem různě pohazovala, aby ho následně spolkla a zobákem se vysekala ven z hnízdní dutiny. Na to však reagoval samec, který samici pravidelně krmil přes malý otvor v původním vletovém otvoru, agresivním výpadem. „Tehdy se nám osvědčilo, že máme ve vnitřních voliérách kamerový systém, protože samec nervózní z toho, že se samice vysekala z dutiny dříve, než měla, partnerku napadl a shodil ji na zem, kde se do ní pustil,“ líčil Václav Štraub.

Jak zlínská zoo málem přišla o chovnou samici

Neobvyklého dění ve voliéře si všimli ošetřovatelé v přípravně krmiva, kde mají velké monitory s výstupy z kamer. „Když jsme to zaregistrovali, říkal jsem si, že máme po samici, protože přípravna se nachází asi 400 metrů od voliéry dvojzoborožců. Chvíli tedy trvalo, než jsme tam doběhli,“ vysvětlil Václav Štraub. Samec mezitím samici zahnal do kouta a zobákem ji neustále napadal. Samice se naštěstí stočila tak, že ji nemohl těžce zranit a ošetřovatelé ho stihli odchytit a oddělit do jiné voliéry. „Několik dní jsme je nechali od sebe a poté jsme je zase umístili do společné voliéry, kde následující rok 2017 znovu zahnízdili. Opakovala se ale situace z roku 2016, samice vylíhnuté mládě nedostatečně krmila, a to ve stáří osmi dnů uhynulo, načež ho sežrala. Poučeni z předchozího roku jsme samce odchytli a oddělili ještě předtím, než se samice stačila vysekat z hnízdní dutiny,“ líčil Václav Štraub.

V roce 2018 už ošetřovatelé nechtěli nechat nic náhodě a odebrali snůšku do líhně. Samotný odběr vajec byl poměrně dobrodružný, protože je bylo nutné vzít přes kontrolní otvor v hnízdním kmeni přímo zpod sedící samice, která tomu samozřejmě bránila. Údery zobáku dvojzoborožce nejsou ničím příjemným, ale i tak se podařilo vejce odebrat a samici poskytnout podkladek. Oplozené vejce v líhni se dobře vyvíjelo a mládě se vylíhlo bez jakékoli asistence. Ošetřovatelé ho krmili směsí A19 smíchanou s papájou a později také hmyzem. „Nejdříve šlo o vymačkané zadečky cvrčků bez chitinového obalu, který by mládě nestrávilo. Až do patnáctého dne jsme mládě mohli dokrmovat bez problémů, potom se mu začínaly otevírat oči a museli jsme přistoupit ke krmení maňáskem,“ popsal Václav Štraub.

Nezvyklé přikrmování mláděte v převlečení

Proč zrovna maňáskem? Dvojzoborožci odchovaní ručně totiž ztrácí hodnotu jako chovní ptáci, protože vnímají člověka jako svého příbuzného. Ve zlínské zoo proto vyrobili maketu hlavy samice dvojzoborožce i s otevíracím zobákem, kterým mládě krmili. „Skutečně si na lidi nezvyklo, bojí se jich a udržuje si odstup. Dnes je v Singapuru, kde bylo spárováno s podobě starou samicí, ale zatím tento pár nezahnízdil,“ upřesnil Václav Štraub. V roce 2019 ošetřovatelé opět přikročili k odběru vajec do líhně, mládě se opět úspěšně vylíhlo, ale třetí den uhynulo. „Už po vylíhnutí bylo patrné, že je slabší než mládě z předchozího roku a také špatně přijímalo potravu. Nedošlo u něj k aktivaci trávicí soustavy, zřejmě z důvodu bakteriální infekce,“ míní Václav Štraub.

Druhý úspěšný odchov se zlínské zoo podařil v roce 2020, ovšem opět uměle po odebrání vajec do líhně. „To nás neuspokojovalo, chtěli jsme docílit přirozeného odchovu pod rodiči. V roce 2021 jsme proto pár přestěhovali do větších prostor do voliéry u pavilonu rejnoků. Potřebovali jsme vyřešit problém s tím, že samice mládě nedostatečně krmí, a tak jsme se rozhodli pro asistovaný odchov pod rodiči. Museli jsme ale kvůli tomu naučit samce, aby se nechal odchytit a přemístit do jiné voliéry, protože v době přikrmování mláděte by způsobil značný hluk a samice by byla hodně nervózní,“ popisoval Václav Štraub. Naučili tedy samce reagovat na klikr určený pro výcvik psů. Po kliknutí vždy následovalo krmení samce, který se soustředil na přísun potravy a nechal se navést do jiné voliéry.

Klikr jako nepostradatelná pomůcka ke zdárnému odchovu

„Nakonec jsme ty ptáky naučili, aby se chovali jako psi. Nejen samce, ale i samici. Ta totiž byla při odběru mláděte z hnízdní dutiny kvůli přikrmování dost nervózní a bránila ho,“ komentoval Václav Štraub videa pořízená kontrolní kamerou v budce. Chovatelé proto používali jako ochranu ruky karton papíru a později kus koberce. Nakonec ale přišli na to, že samici v době kontroly a přikrmování mláděte budou krmit přes otvor v zazděném vletovém otvoru do hnízdní dutiny, jak by to dělal samec, pokud by se zrovna nacházel ve voliéře. A stejně jako u samce naučili i samici, aby se na zvuk klikru připravila k přijímání potravy přes tento otvor. Samice se tedy věnovala příjmu potravy a nechala ošetřovatele, aby si vytáhli mládě ven a přikrmili ho. Na jednom videu pořízeném při takovém dokrmování je absurdní záběr, jak Václav Štraub pilkou rozšiřuje kontrolní otvor v hnízdním kmenu.

„Když jsme kmen instalovali do voliéry, nepočítali jsme s tím, že bychom kontrolním otvorem vytahovali vzrostlé mládě, takže se do něj v pozdějším věku už nevešlo,“ vysvětloval Václav Štraub. Samice si na tyto kontroly zvykla natolik, že po nakrmení ošetřovateli přes otvor v zazdění sama ještě krmila mládě touto potravou. Kontroly mláděte pokračovaly třikrát denně i poté, co už nepotřebovalo dokrmovat, jen aby ošetřovatelé a zejména ptáci nevyšli ze cviku. Ačkoli tímto způsobem zlínská zoo docílila v roce 2021 prvního přirozeného odchovu mláděte dvojzoborožce indického až „na bidlo“, vše nakonec skončilo neúspěchem. „Už při prvním opuštění hnízdní dutiny mládě napadl samec. Samice ho ale bránila a poté se už oba rodiče k mláděti chovali dobře. Jenže pět dní poté, co mládě opustilo kmen, samec mládě znovu napadnul a zabil ho,“ líčil Václav Štraub. Byla to rychlá akce, proti které ošetřovatelé neměli šanci nic podniknout.

Podaří se zlínské zoo dopárovat odchované mládě?

„Když jsme si to zpětně analyzovali a pouštěli si záznam z voliéry před útokem, viděli jsme, že samec akusticky reagoval na zoborožce nosorožčí, kteří mají voliéru poblíž. Zřejmě došlo k interakci se samcem zoborožce nosorožčího a samec dvojzoborožce indického vybuzen těmito ptáky zaútočil na mládě,“ míní Václav Štraub. Po této zkušenosti a zřejmě vlivem mnoha podnětů během sezóny 2021 dvojzoborožci indičtí loni vůbec nezahnízdili. K dalšímu hnízdění došlo až letos a opět se opakoval model z roku 2021, kdy ošetřovatelé mládě v hnízdním kmeni kontrolovali a přikrmovali. „Samce jsme ale před vysekáním samice a vylétnutím mláděte z hnízdního kmenu odstavili do jiné voliéry a dodnes je samice pouze s mládětem,“ přiblížil Václav Štraub, podle něhož lze agresivitu samců dvojzoborožců indických vysvětlit malým prostorem ve voliérách, z něhož jsou nervózní.

Při prvním odchovu mláděte za asistence ošetřovatelů v roce 2021 byl pavilon zoborožců uzavřen pro veřejnost, letos do něj návštěvníci mohli chodit i během hnízdění a nijak se to negativně neprojevilo na průběhu hnízdění. Odchované mládě je samice, kterých je v zajetí méně než samců, ovšem zlínská zoo k ní složitě shání mladého samce. „Nechceme riskovat, abychom k ní dávali nějakého starého agresivního samce z evropské zoo. Je jich tu dostatek, ale často jde ptáky ještě z odchytu, kteří jsou opravdu dost agresivní. Věříme, že se nám podaří sehnat mladého samce opět ze Singapuru, kam putovala naše předchozí dvě mláďata, která jsme odchovali ručně,“ uzavřel Václav Štraub s tím, že zlínská zoo by si ráda ponechala dva páry těchto vzácně chovaných a ještě vzácněji odchovávaných ptáků.