Doslova na poslední chvíli před zavedením drastických opatření proti šíření koronaviru proběhl v sobotu 10. října 2020 další výjezd ZO ČSCH Exotáři Východní Čechy, tentokrát po chovatelských zařízeních našich členů na Pardubicku.

Start ve Slatiňanech

Původně plánovaná sestava se z různých důvodů nesešla úplně celá, ale osm statečných zůstalo a postupně navštívilo čtyři chovatelská zařízení ve Slatiňanech, Pardubicích a Opatovicích nad Labem. Sraz jsme měli v 9:00 hod. u Františka Rulíka ve Slatiňanech, kam to měli všichni – až na Tomáše Strachotu, který dorazil až z Benešova – poměrně blízko. A hned jsme mohli obdivovat zahradu plnou voliér s velmi rozmanitým osazenstvem: několik párů kakaduů růžových, včetně letošního odchovu a jednoho páru složeného z přírodního ptáka a mutačního lutino jedince. Nejvíc naše přítomnost ale pobavila samce kakadua šalamounského, který si ji náležitě užil a předvedl nám kočičí mňoukání a běh po bidle.

Vedle kakaduů se Franta specializuje na chov jihoamerických papoušků a mutačních alexandrů malých a velkých. V jeho voliérách je několik párů mutačních mníšků šedých, aratingové zlatohlaví, amazoňané modročelí, amazónci modrohlaví, černotemenní a bělobřiší, arové marakány a horští. Ty jediné jsme během naší návštěvy neviděli, protože trávili čas v boudě, kde se snad chystá nějaké překvapení. Nejen o něm jsme si dlouze povídali při posezení na pergole, během něhož nám předseda ZO Jirka Vojtěch poprvé představil návrh klubového trika Exotářů Východní Čechy – tyrkysové barvy pro chovatele, zatímco chovatelky budou mít klubová trika purpurová.

Za ary do Nemošic…

Ze Slatiňan jsme se se značným zpožděním oproti harmonogramu vytvořenému jednatelem klubu Jirkou Stejskalem přesunuli do Nemošic k Janu Potůčkovi a jeho voliérám s ary. Uvítal nás poměrně velký křik, za kterým stál chovný samec ary ararauny chránící hnízdní boudu, v níž samice sedí na snůšce a každým dnem se očekává líhnutí jednoho mláděte. Ary ararauny chová Honza ve dvou párech, úspěšného odchovu se zatím dočkal od jednoho – loni mu odchoval tři mláďata, všechny samice. Letos se mu poprvé podařilo odchovat ary horské, o kterých poskytl rozhovor časopisu Nová EXOTA. Největší zájem ale vzbudil mladý pár arů zelených, okolo kterého se rozvinula velká debata o tloušťce pletiva voliér pro tento druh.

Arové zelení dokáží být poměrně destruktivní, Honzovi jednu zimu vyloupali v zázemí část pletiva o tloušťce 2,05 mm, které musel nahradit plexisklem a další část plevivových dveří nahradit nerezovým pletivem o tloušťce 3 mm. Je zajímavé, že ve venkovním výletu, který je celý zhotovený z pletiva o tloušťce 2,05 mm, si arové zelení pletiva vůbec nevšímají. Pravdou je, že venkovní voliéra má po celé ploše dvojité pletivo – nikoli jen na mezistěnách mezi jednotlivými výlety – a arové mají k dispozici dostatek větví a dřeva k okusu, aby se zabavili něčím jiným než pletivem. Z Nemošic jsme po poměrně krátké zastávce (kvůli hnízdění araraun jsme se nemohli podívat do zázemí voliér) odjeli do blízkých Mikulovic, kde jsme měli objednaný oběd v restauraci Na Netřebě.

… a také do Pardubiček

Hned po obědě nás čekala cesta za dalším pardubickým chovatelem arů Jiřím Stejskalem. Nejprve jsme ovšem obdivovali krásnou zahradu a jezírko s okrasnými rybami, které přímo sousedí s řadou sedmi voliér, původně určených pro opice a později pro australské papoušky. Jirka je ovšem postupně předělal na ary a nyní chová celkem šest druhů: ary ararauny, ary zelenokřídlé, ary arakangy, ary kanindy, ary červenouché a ary horské. V minulosti choval a odchovával také ary malé a ary marakány. Naše návštěva proběhla v době, kdy už byla z boudy vylétlá všechna letošní mláďata – dva arové kanindy a jedna ararauna – přičemž v oddělené vnitřní voliéře má Jirka ještě jednu loňskou samičku ary kanindy.

Polovina ptáků u Jirky Stejskala je poměrně krátce, arové červenouší, arakangy a horští teprve druhou sezónu, takže na jejich hnízdění teprve čeká. Naopak arové kanindy a ararauny mu hnízdí úspěšně každý rok a odchovávají mláďata sami. Trochu trápení má s ary zelenokřídlými, kde se mu nedaří složit harmonizující pár. Ve výběru vhodných ptáků došel tak daleko, že má nyní hned dva páry arů zelenokřídlých, ani jeden ale není ideální a nyní připravuje poslední variantu prohození partnerů. V minulosti se Jirkovi dařilo s dřívějším párem arů zelenokřídlých docílit odchovů, ale uhynula mu samice a později prodal i chovného samce, což nyní považuje za chybu, protože u nového majitele samec hned pokračoval v odchovech.

Za kakaduy bílými do Opatovic

Poslední zastávkou naší klubové výpravy byl chov jihoamerických papoušků a kakaudů bílých u Dany Havelkové v Opatovicích nad Labem. Dance se letos podařilo přirozeným způsobem pod rodiči odchovat mládě kakadua bílého, které jsme chtěli všichni vidět na vlastní oči. Kakaduové uvyklí na Danku ale odmítali opustit zázemí, takže jsme se na ně museli jít podívat individuálně a potichu do vnitřní voliéry. Dana ale letos neodchovala pouze kakaduy. V řadě voliér jsme viděli páry amazónků bělobřichých, černotemenných a aratingů slunečních s letošními mláďaty i loňskou samičku ary ararauny, Danin prvoodchov od původně ochočeného páru araraun. Ty čeká v brzké době stěhování do nové voliéry. Do té jejich současné přijdou kakaduové bílí, protože má dostatečně velké zázemí se zimovištěm.

Ale ani ararauny si nepohorší, protože Dančin manžel postupně staví novou řadu voliér výhradě pro ary. Zimoviště je už hotové, včetně dvou sedmimetrových výletů. V jednom už „vegetuje“ mladý pár arů arakang, do druhého přijdou ararauny a třetí výlet, jehož středem prochází kmen velkého ořešáku, teprve vznikne. Do něj by snad časem měl přibýt pár arů zelených, zatímco do menší voliéry, již nyní obývá mládě ary ararauny, Danka plánuje aratingy žluté. Krátce jsme mohli nahlédnout i do zázemí nových voliér a papoušci se opravdu mají na co těšit! Deštivé odpoledne jsme zakončili debatou pod střechou pergoly a podvečer se rozjeli do svých domovů s vědomím, že to je na nějakou dobu naposledy, co jsme se mohli takto setkat. Tak ať to není na dlouho!