Jaké to je sebrat se a odjet na několik let pracovat na Kanárské ostrovy? Na sobotním 13. setkání chovatelů Severovýchodních Čech o tom přednášel náš člen a bývalý asistent kurátorky Loro Parque Luboš Tomiška, který strávil posledních pět let na ostrovu Tenerife. Setkání ve Vlčí Habřině na Pardubicku se zúčastnilo na 60 zájemců z celé republiky včetně předsedy Ústřední odborné komise Chovatelů okrasného a exotického ptactva Českého svazu chovatelů Martina Kabáta, předsedy posuzovatelů Lubomíra Veselého, zástupce C.O.M. Radomíra Veselého, předsedy Klubu přátel exotického ptactva (KPEP) Ladislava Žohy a ošetřovatele ptáků v Zoo Plzeň Milana Hřebíka.
Sopečný ostrov s příznivým klimatem
Práci v Loro Parque získal Luboš Tomiška v roce 2016. Ozval se mu tehdejší kurátor Juan Cornejo, který věděl, že by o místo v této specializované zoologické zahradě stál, a informoval ho, že Loro Parque bude hledat nového kurátora a další zaměstnance (Juan Cornejo odcházel do singapurského Jurong Bird Parku). Pro Čecha navyklého na střídání ročních období a pošmourné zimy je Tenerife i další Kanárské ostrovy doslova rájem. Ačkoli se nachází poblíž rovníku, díky své poloze v Atlantickém oceánu je tam příjemné podnebí a teploty ani v zimě neklesají pod naše letní hodnoty. Proto si Tenerife oblíbila řada Čechů, která tam jezdí pracovat na zimu.
Tenerife je sopečný ostrov a je známý plážemi s černým pískem, po kterém ve velkých vedrech takřka nedá chodit bosou nohou. Luboš si tu postupně oblíbil i rybaření. „Ze začátku jsem neměl žádné velké úlovky, ale postupně se mi dařilo chytat různé ryby. U nás jsme zvyklí na to, že ryby jsou všechny skoro stejné, ale na Tenerife můžete pokaždé vytáhnout jinak zbarvený úlovek,“ ukazoval Luboš fotografie pestrobarevných mořských ryb. Postupem času své rybářské umění zdokonalil natolik, že si některé úlovky mohli s přítelkyní připravit k večeři.
„Ostrov věčného jara“ dokáže překvapit sněhem
Ačkoli se Tenerife přezdívá „ostrov věčného jara“, několik dní v roce tu narazíte i na sníh. Nejvyšší hora ostrova, sopka Pico de Teide, se tyčí do výšky 3718 metrů nad mořem a je zároveň nejvyšší horou Španělska. Bývá lákavým cílem pro turisty a Luboš s přítelkyní ji nemohli vynechat. Výšlap až na vrchol sopky je poměrně náročný. Pro méně otrlé je možnost dojet pod vrchol lanovkou. Luboš s přítelkyní šli pěšky a pod vrcholem přespávali v horské chatě, kde nebyla voda, a nedalo se tam koupit žádné jídlo. „Máte tam jenom to, co si tam sami donesete,“ říká a ukazuje fotografie ze svítání na vrcholu Pico de Teide. Několik dní v roce se nahoře udrží i sníh, a to pak prý bývá pozdvižení pro všechny místní. „Často si kvůli tomu berou dovolenou a jedou nahoru sáňkovat s dětmi. Příjezdová cesta bývá úplně zacpaná,“ vyprávěl Luboš.
Jakmile začne na hoře sněžit, úřady uzavírají všechny okolní silnice, protože na Tenerife se jezdí jenom s letními pneumatikami, a i nepatrný poprašek vzbuzuje v řidičích nelíčenou hrůzu. Loni na podzim Luboš svoje angažmá v Loro Parque z rodinných důvodů ukončil, ale udržuje s nejznámějším papouščím parkem čilé kontakty. A letos v září se na Tenerife alespoň na čas vrátí jako účastník světového kongresu chovatelů papoušků, který jednou za čtyři roky pořádá právě Loro Parque. Tentokrát ovšem jako korespondent německého časopisu Papageien, s nímž začal od letošního roku úzce spolupracovat.
