Čeká nás dvoudenní výlet směr Amed. Je 7. března 2023 a my se blížíme k pláži a Kusamba salt market, výrobně soli z mořské vody přímo na pláži. Malý plácek uhrabaného písku, který je v pravidelných intervalech poléván mořskou vodou vysušeným mužíčkem, který vypadá starší než jeho výrobní technologie. Nádoby z banánových listů zavěšené na každém konci klacku přehozené přes ramena jsou vrcholem mechanizace. Přesto nás tato technika zaujala a možná získá majitel této fabriky nového zaměstnance. Prvním kolem výběrového řízení prošel s výhradami. Když na sobě prý ještě zapracuje, mohlo by to dopadnout dobře. Musí ještě absolvovat školení, aby pochopil, že solí prosycená vrchní vrstva písku se musí odebrat a přemístit do žlabů, ve kterých se sůl z písku musí vyplavit. Po odpaření zbylé vody je sůl připravena na expedici a přebírá ji obchodní oddělení na export. Nakupujeme sůl ve velkém, cena je výhodná.

Další zastávkou je vyhlídka na rýžová políčka. Vystupující z autobusu se ihned stávají středem pozornosti blížících se makaků. Nejdřív to vypadá na rychlý návrat do autobusu, ale makakové ihned pochopili, že jsme parta srabů a ustoupili do vzdálenosti 3-5 metrů, kde zaujali vyčkávací pozici. Po neblahých zkušenostech sundáváme brýle, schováváme mobily a držíme pevně ledvinky. Kdo má na noze žabky zůstává stát. Tato parta opic nás ale přečetla hned, jak jsme vystoupili z autobusu, a pochopila, že s námi nic nebude. Přestali si nás všímat a my jsme mohli fotit.

Taman Tirta Gangga je naší další zastávkou. Veliký komplex staveb s řadou bazénů s koj kapry a královskou zahradou. Oběd formou švédského stolu s tradiční indonéskou kuchyní nám dává možnost ochutnat od každého něco. Vše si chválíme, zatím jsme nikdo neudělal špatnou zkušenost s místní kuchyní.

Pokračujeme k dalšímu chrámu Pura Panataran Agung. Je to jeden z osmi chrámů. Tato soustava chrámů je rozmístěna stupňovitě na strmém kopci. Zbylých 7 chrámů vzdáváme. Čas letí a my se musíme přemístit na ubytování.

Jsme ubytovaní, chladíme se v bazénu a popíjíme pivko. Dnes mají naše dvě krásné polovičky narozeniny a my jim chceme připravit nějaké překvapení. Kujeme pikle a hledáme dopravu do restaurace. Kdo ještě nejel na korbě náklaďáku, splní se mu toto vysněné přání právě dnes. Čekáme na ulici na taxi. Přijíždí skútr a na něm prase, neřídí, leží napříč v prostoru pro nohy řidiče. Ten má nohy na praseti a za ním sedí další pasažér. Už jsme viděli na skútru ledacos, rodiče a 3 děti, rodiče dítě a 2 psy, ale živé prase až nyní. Je tady náklaďák, teda náklaďáček. Musíme se rozdělit na 2 party, jinak se nevejdeme. A hurá do hospody na pláži. Vše bylo domluveno po telefonu a tak se nelze divit, že došlo k překvapení na obou stranách. Hostinský ještě tolik lidí neviděl a my jsme si museli po pláži posbírat nějaké stoly, abychom se vešli.

Nastal čas pro Arnošta. Když je něco nejasného, vyjasní Arnošt, když vázne obsluha, Arnošt má známé a vše vyřeší. Nelíbí se vám hudba, vyslovte své přání a Arnošt vám ho splní. Chybí vám drink, Árny zjistí, co jde namíchat a zařídí přes své známosti přednostní dodání. Byl to Arnoštův večer. Po večeři Arnošt zařídil placení. Bez jeho pomoci nebyl personál schopen spočítat, co chce za své služby. Pěšky se přemísťujeme do jiné restaurace, krásně hrají muziku našeho mládí, Beatles, Led Zeppelin, Uriah Heep a další. Taneční parket je prázdný a návštěvníci působí zaraženě. Nikdo nás nevítá a to neměli dělat. Arnošt zasahuje a muzikanti hrají oslavné písně pro naše krasavice. Všichni jdeme na plac a rozhýbáváme kyselé osazenstvo. Arnošt školí australského mladíka, co má dělat, aby se dočkal sladké odměny od své přítelkyně. Osobním příkladem mu demonstruje celý postup a sám se dočkává odměny, aniž by v to doufal. Na Bali mají divný zvyk, po 22,00 hodině končí den a přes to nejede vlak. A tak sotva se Arnošt dostal do varu, nasedáme na náklaďák a frčíme bydlet.

Je tu nový den a nás čeká Water palác. Další z historických skvostů na tomto ostrově nám naznačuje, že 14 dní našeho pobytu je opravdu málo na to, abychom poznali krásu a historii tohoto místa.

Dnes je poslední den, kdy se můžeme společně všichni vyfotit. Je nás tady 37, ale díky aktivitám, které nás stále rozdělují, jsme se nikdy nesešli všichni. V 18,30 hod. všichni u bazénu ahoj.