Začátek letních prázdnin jsme oslavili klubovým výjezdem do středních Čech. Navštívili jsme historicky první soukromou českou Zoo Chleby a absolvovali exkurzi do Postřižinského pivovaru v Nymburce.

Tentokrát nás cesta nezavedla k žádnému chovateli, i když původně v plánu nějaké návštěvy byly – ale bohužel nevyšly, takže jsou odložené na příště. Místo toho jsme zavítali do soukromé zoologické zahrady ve Chlebech u Nymburka, která se pyšní chovem unikátních vietnamských opic langur duk. Jde o tak vzácné primáty, že je mimo Vietnam chovají pouze tři zoologické zahrady: po jednom jedinci mají Zoo Philadephia a Zoo Kolín nad Rýnem, zatímco v Chlebech mají chovný pár a celkem již pět mladých langurů! Každé nové mládě sem jezdí pokřtít vietnamská velvyslankyně v ČR a je to vždy velká událost.

Starý a nový areál

Nás samozřejmě zajímali především ptačí obyvatelé zoo, jichž není zase tolik, ale hned na první pohled zaujal chovný pár sovic sněžných se čtyřmi mláďaty různého věku, evidentně z několika hnízdění po sobě. Z exotů toho ve Chlebech moc není, nejvzácnější chovance, amazoňany rudoocasé, totiž zahrada deponovala do Zoo Praha, kde obývají společnou voliéry s ary hyacintovými v Rákosově pavilonu. Za zmínku ale stojí jeřábi panenští, nanduové pampoví, ledňáci obrovští a čtyři druhy bažantů – diamantový, lesklý, stříbrný a zlatý. Z papoušků byli v době naší návštěvy k vidění pouze aratingové sluneční.

Chlebskou zoo tvoří dva areály rozdělené komunikací, která protíná Chleby. V historické části zoo jsou především menší voliéry a výběhy, zatímco v nové části, kterou provozovatelé stále budují, jsou k vidění modernější a větší výběhy, například s medvědy ušatými, kteří však v době naší návštěvy trávili teplý den ukrytí ve stínu zázemí. V této části zoo jsou také atrakce pro děti a velké hřiště. Prostoru pro další expanzi má zoo dost, a tak jsme zvědaví, s čím novým přijde v nejbližších letech. Až po naší návštěvě v Chlebech otevírali například nový pavilon pro lvy berberské.

Hodokvas v pivovaru

Unaveni dlouhou prohlídkou zoo jsme před třetí hodinou odpoledne přejeli do blízkého Nymburka, kde nám Jirka Stejskal zařídil exkurzi do místního Postřižinského pivovaru. Tam se nás ujal přímo místní sládek Bohumil Valenta a provedl nás celým provozem včetně velkých otevřených kádí, v nichž zraje pivo (a je tam opravdu velká zima). Nymburský pivovar proslavil ve svých knihách Bohumil Hrabal, který zde strávil dětství a má zde i pamětní cedulku umístěnou – jak si sám výslovně přál – ne výš, než kam dočůrá pes. Místní pivovar si i přes postupné skupování podobně velkých pivovarů dodnes udržel samostatnost a kromě vlastní značky Postřižinského piva vyrábí i jiná licencovaná piva pro větší odběratele.

Zajímavostí je, že i když hned v sousedství pivovaru je největší producent sladu v České republice, nymburští si slad částečně zajišťují sami a od souseda dokupují jen část, kterou přimíchávají. Pivo se zde vyrábí ještě starým původním způsobem, nijak se „neurychluje“. A nepasterované a nekonzervované přímo z nerezových sudů chutná výtečně! Prohlídku pivovaru jsme završili hodokvasem pod otevřeným nebem, dršťkovou polévkou, gulášem a spoustou, spoustu piva…