A je tady poslední, ale nejvydatnější výlet 7. až 10. března 2023. Na čtyři dny nám Marcie naplánovala výlet na ostrov Komodo. Tedy nejenom na něj. První den přelétáme o cca 1.000 km jižněji na ostrov Flores, kde se ubytujeme v Hostelu po osmi do dvou pater. Nutno říct, že to nebylo nic hrozného. U každé postele závěs, za hlavou polička, u nohou věšáky a pod spodní postelí zásuvka na batohy. Jediné mínus bylo postupné hlasité rozjímání skoro všech ubytovaných.

Poznávací odpoledne ve městě, prohlídka přístavu, rybí tržnice, všude je vedro. Přišel večer a s ním další oslava narozenin. Kurátor Arnošt si jako svůj dárek vybral krásnou servírku z místního baru. 23 let, no neber to. Celý večer přemýšlel, jak ji převeze domů, když nemá CITES. Neochladil ho ani pád do bazénu, kterému trochu pomohli kamarádi. Za zvuků místní kapely a s pomocí pár skleniček, jsme se proskotačili do nového dne. Ráno rychlá snídaně a jedeme do přístavu, kde nás čeká parádní lodička. Budeme s ní jezdit od ostrova k ostrovu celé dva dny. Hlavním cílem jsou sice ještěrky na Komodu, ale co je víc, manty, želvy, nebo komodský drak? Míjíme jeden ostrov za druhým, je jich tady nepočítaně. Marcie říká, že jich je 17.000. Zastavujeme u jednoho z nich. Malým člunem nás personál lodi převeze na pláž. Kdo chce, vyleze na vyhlídku, někdo šnorchluje, někdo nakupuje cetky od domorodců. A je tu první objev. Žralok černoploutvý proplouvá 50 cm od nás, kteří stojíme po pás ve vodě a pozorujeme hejna malých rybek. Zděšení nevyvolal, neměl víc než půl metru. Postupně připlouvali i jeho stejně velcí kamarádi.

Odpoledne připlouváme ke Komodu. Jediné molo, kde je možno zakotvit loď a navštívit rezervaci, končí před pokladnou. Jdeme po molu na břeh a na pláži vidíme pobíhat rodinku divokých prasat. Těsně za molem leží první ještěrka, tak 2,5 m dlouhá. Jdeme kolem ní na 2 metry, ale ani se nehne. V doprovodu tří místních „ochránců“ vyzbrojených asi 2 m dlouhým klackem na konci do V se vydáváme na jeden vyhlídkový okruh do lesa. Kde nic tu nic. Jeden z průvodců stále něco povídá, Marcie překládá: „zase kecá“. Jsme roztaženi na úzké stezce. Marcie vpředu zahlédne ještěrku, tak 1,5 m a zakřičí: „tady je, rychle“ a ona rychle zmizí. Okruhem dojdeme na pláž, kde se prý chodí vyhřívat místní jeleni a prasata a za nimi se stahují ještěři, kteří je loví. Jeleny vidíme a fotíme ze dvou metrů, mají nás na háku. Další obyvatelé pláže jsou domorodci ve stáncích s jídlem a suvenýry. Poslední pokus najít ještěrku vyšel a tak necelé 2 m dlouhá se po přemlouvání a nahánění dala fotit se zájemci o nepřekonatelnou momentku. Při troše nepozornosti si můžete vyfotit i tu hromadu odpadků hned vedle. Nejlépe nakonec vyšly fotky s lenochem u mola, který za celou dobu nehne brvou. Náš doprovod sedne metr před varana s foťákem a nás postupně šteluje za něj tak, aby to vypadalo, že se ho skoro dotýkáme. Jsme 2 m za ním. Kdo chce, může říkat, že ho hladil. Pod molem leží asi největší kousek, je ale ve stínu a nejde fotit. Kupujeme od místních kluků vyřezávané varany a vracíme se na loď.

Začíná se smrákat a my musíme stihnout ještě kaloně. Po půlhodince plavby zastavujeme u jiného ostrova, kde z jeskyně postupně vylétají kaloni a zavěšují se na stromy. Čekají na to správné přítmí, kdy společně vyrazí za krmením. Jsou docela hluční. Slunce zapadlo a my vyplouváme k ostrovu Padar. V zátoce zakotvíme a jde se spát.

Ve 4,30 hod. je budíček a bez snídaně vyrážíme na břeh a vzhůru na kopec, přivítat východ slunce. Jsme rychlí, nahoře máme čas. Na ostrově Padar jsou 3 pláže (mohly by být krásné), jedna má bílý písek, druhá růžový a třetí černý. Bohužel i zde se ukazuje místní přístup k přírodě. Všechny pláže jsou plné odpadků. Cestou dolů se proplétáme dalšími návštěvníky, kteří dali přednost snídani. Je tady plno, honem pryč. Dnes nás čeká samé šnorchlování. Další ostrov a růžová pláž. Uhynulé růžové korály se časem nadrtí a vytvoří směs s pískem na břehu. Voda je mělká, na dně veliké trsy korálů, spousta tvarů a barev a nad nimi veliká hejna krásných barevných rybiček. Je to jedno veliké akvárium. Kocháme se asi hodinu. Je skoro jasno a sluníčko tady dokáže za malou chvilku na nechráněném těle vykouzlit nechtěnou památku. Připálené prdelky jsou nejčastější.

Po cestě na další místo obědváme. Příští zastávka bude v čistírně. Ano, manty obrovské toto místo využívají jako čistící stanici. Drobné rybky je tady zbavují parazitů. Modlíme se, aby dnes přišly rybky do práce. Sedáme do člunu a pomalu se blížíme k místu, kde se naši domorodci začínají rozhlížet. Je to v suchu, teda ve vodě, jsou tady. Skáčeme do vody. Asi 8 až 10 m hloubka a u dna vidíme první manty. Z hladiny nevypadají tak veliké, cca 1-2 m, ale voda zkresluje. Franta, náš jediný fotograf s podvodním foťákem, se ale potápí do hloubky a říká, že manty jsou 2x větší než při pozorování z hladiny. Vidíme jich hodně a jsme šťastni, že jsme měli to štěstí. Vždyť pro někoho byly manty ještě větším tahákem než ještěrky.

Blížíme se k poslední zastávce na této plavbě. Pozorování želv je třešničkou na našem vodním dortu. Šnorchlujeme kde se dá, někdo viděl jednu, někdo víc. Nejvíc jich bylo pod naší lodí a byly vidět, když se vynořily nadechnout. Někteří se vynořili, když jim šnorchl potopila kláda, nebo se jim o tričko na zádech zachytil hřebík z plovoucí desky. I to byl zážitek z našeho krásného putování mezi balijskými ostrovy. Cesta do přístavu, večer u baru jsme tomu moc nedali. Poslední den nás čekala cesta zpět na Bali.

Poslední 1,5 dne byl v plánu relax, nákupy a hodnocení u bazénu. Šestice statečných pokračuje ještě týden.

Co říci závěrem. Nalétali jsme cca 27.000 km. Na lodi propluli cca 120 km. Viděli jsme vše, co jsme chtěli a po čem jsme toužili vidět. Sešlo se nás v jeden okamžik 37. Všichni nebyli Exotáři, ale všichni byli milovníci přírody a to nás spojovalo. Užili jsme si spoustu legrace a poznali další kamarády, se kterými bylo fajn. A za to všechno může Marcel Kohout a jeho kamarádi a profesionální průvodci Marcie a Pavel, kteří pro nás udělali vše, co jsme jen naznačili, že bychom chtěli.

Marceli, Marcie a Pavle, veliké díky a hluboká poklona za vše co jste pro nás udělali.